Krajský úřad Středočeského kraje nechal v září a říjnu 2005 zpracovat průzkum mezi úspěšnými i neúspěšnými žadateli o podporu ze Společného regionálního operačního programu.

 

Hlavním cílem průzkumu bylo získat přehled zkušeností subjektů, které podaly projektovou žádost v daném kraji. Výsledky průzkumu mají upozornit na problémy, které se vyskytly v jednotlivých fázích projektů SROP z pohledu žadatelů a posloužit jako podklady k možnému zlepšení systému SROP.

 

Průzkum se zaměřil se na všechny fáze týkající se evropských projektů – od jejich schvalování po realizaci. Hlavní zjištění průzkumu vycházejí pozitivně. Škála hodnocení jednotlivých otázek byla nastavena na stupnici 1 (= výborně/srozumitelné) až 5 (= nedostatečně/velmi nesrozumitelné). V sumarizaci výsledků nedosáhlo hodnocení v žádné otázce stupně 3 a více (= dobře).

 

Zkrácený přehled hlavních zjištění:

 

Informovanost
70% žadatelů hodnotí informace, které o SROP, přípravě projektových podkladů i realizaci získali nebo jim byly poskytnuty velmi nebo spíše dobré a jako velmi přínosné, přičemž nejkladněji jsou hodnoceny webové stránky krajského úřadu Středočeského kraje a www.strukturalni-fondy.cz Ministerstva pro místní rozvoj. Pozitivně jsou hodnocena
i školení, která jsou pro žadatele zprostředkujícími institucemi pořádána.

 

Příprava podkladů a realizace projektu

Dále byla hodnocena obtížnost přípravy podkladů – žádosti a zpracování příloh, z nichž nejvíce připomínek se týkalo obtížnosti studie proveditelnosti, kterou si žadatelé nechávali zpracovávat i externě.

 

Vlastní žádost o projekt se vyplňuje do speciálního formuláře elektronického formuláře ELZA; zde byla hodnocena srozumitelnost (2,41), komfort při zadávání dat (2,48), tisk a možnost uložení na přenosné médium (2,15). 

 

Zajímavé bylo zjištění, že dvě třetiny úspěšných žadatelů započaly s realizací projektu ještě před rozhodnutím o spolufinancování nebo před podpisem smlouvy a většina veřejných zakázek, které byly v rámci realizace projektu vypsána (6 z 10), byla též vyhlášena před rozhodnutím o spolufinancování. Necelá polovina úspěšných žadatelů hodnotila proces přípravy smlouvy nebo rozhodnutí o spolufinancování jako „zdlouhavý nebo velmi složitý“ a  41% žadatelů jako proces mírně náročný nebo jednoduchý.

 

Komunikace
Z hlediska komunikace se zprostředkujícím subjektem byla velmi kladně hodnocena rychlost odpovědí a komunikace subjektů, kvalita odpovědí se v průměru pohybovala okolo 1,58 na škále 1-5.

 

Srozumitelnost oblastí související se SROP

Průzkum hodnotil, jak byly žadatelům srozumitelné vybrané oblasti  ve spojitosti s projekty a grantovými schématy jako například veřejné zakázky, princip partnerství, horizontální kritéria, spolufinancování projektu, indikátory atd. Nejvíce srozumitelné se jevilo spolufinancování projektů (průměr 1,63 na škále 1-5) a jako nejméně srozumitelné se jevily indikátory (průměr 2,4), které představují povinné monitorovací ukazatele projektu a  jsou kvantifikovány. Související oblasti byly podstatně lépe srozumitelné úspěšným žadatelům.

 

Z hlediska celkového dojmu systému implementace strukturální pomoci lze říci, že se řadě uchazečům jevila jako administrativně náročná (28%), ale na druhé straně se 17% žadatelů vyjádřilo celkově o systému pochvalně. Navíc byla kladně hodnocena i transparentnost procesu, pomoc úředníků.  

 

Nejvíce žádostí o finanční podporu směřovalo do oblasti podpory regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu, rozvoje informačních a komunikačních technologií a rozvoje regionální dopravní infrastruktury. Tyto tři oblasti reprezentují téměř 62% posuzovaných žádostí. 

 

Žadateli o podporu SROP ve Středočeském kraji byly v cca 70% obce, přibližně 5% žadatelů tvořili podnikatelé a zbývajících 25% představovaly ostatní subjekty jako například neziskové nevládní organizace.

 

Zdroj: MMR