Drtivá kritika Evropské komise, že České republice se ze všech nových členských zemí unie nejméně daří získávat peníze z evropských fondů, začíná nést konečně ovoce. Úředníci se probudili a namísto toho, aby schvalování projektů a tok evropských peněz zdržovali, se nyní naopak snaží vše urychlit. Tvrdí to alespoň ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.


"Dříve byli úředníci pasivní, neměli snahu vyzývat předkladatele projektů k urychlení celého procesu. Proto třeba od schválení projektu k podpisu smlouvy uběhlo i půl roku. To by se už stávat rozhodně nemělo," uvedl Martínek.


Jako příklad zlepšení práce úředníků uvedl vývoj čerpání ze Společného regionálního operačního programu (SROP), kde ještě v únoru bylo z projektů schválených v roce 2003 vyčerpá-no jen 233,2 milionu korun. Ke konci letošního března se však výdaje zvýšily na 780 milionů korun. Do listopadu letošního roku musí být ale vyčerpáno celkem 3,5 miliardy korun, jinak o tyto peníze přijdeme, a to díky pravidlu n+2. Podle něj musí být projekty dokončeny do dvou let od jejich schválení. Peníze z unie se zatím vyplácejí až po dokončení projektu.


Ze srovnání jednotlivých operačních programů vyplývá, že pre-miantem je operační program rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství. Ten už vyčerpal do konce letošního února takřka celou částku peněz, přidělených v roce 2004, jež se musí vypla-tit do konce tohoto roku, podle Martínka i díky tomu, že bylo možné se zpracování vhodných projektů naučit na předvstupním fondu SAPARD.


"Velice dobře je na tom i operační fond průmysl a podnikání, velice slušně pak operační fond infrastruktura," uvedl Martínek. Černou ovcí je naopak hlavní město Praha, které nedokáže podle něho už zcela jistě získat všechny přidělené peníze z programu JPD2 (Jednotný programový doplněk). Česká republika tak při-jde o zhruba 700 milionů korun, která


Praha mohla použít napří-klad na opravy silnic, výstavbu obchvatu a podobně. Problémy mají i tzv. měkké programy, konkrétně operační program rozvoj lidských zdrojů, JPD3 pro Prahu, což jsou opět programy v oblasti lidských zdrojů, a opatření SROP, která mají získávat peníze z Evropského sociálního fondu (podpora podnikání v regionech, podpora sociální integrace, posílení kapacity míst-ních a regionálních orgánů).


"Tzv. měkké programy, určené na rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání, prostě neumíme čerpat, je zde málo vhodných pro-jektů. V této oblasti nebyly žádné předvstupní fondy, jako třeba SAPARD pro zemědělství nebo ISPA a PHARE pro infrastruk-turní projekty, takže je málo zkušeností," povzdechl si Martínek.


Ministr proto nevěří, že by se České republice v tomto období podařilo vyčerpat 100 procent přidělených evropských peněz.
"To se ale zatím nepovedlo žádnému z členských států unie. Budu proto velice spokojen, když se nám podaří vyplatit 80 pro-cent z přidělených peněz," uzavřel Martínek.


Podle tabulky k začátku března zatím ČR využila 18 procent peněz ze strukturálních fondů EU pro léta 2004-6; z roku 2004 to bylo deset procent, vesměs ve formě automatických záloh. Hůře se z nových členských zemí daří evropské peníze využívat pouze Kypru. Rozdíly mezi nimi však nejsou výrazné - Polsko vyčerpalo 20 procent, Maďarsko 23 procent a Slovensko 24 pro-cent.