Finský parlament se příští týden podle finského premiéra Mattiho Vanhanena pravděpodobně vysloví velmi pozitivně k návrhu evropské ústavní smlouvy a otevře tím cestu k její ratifikaci, která by mohla proběhnout ještě v květnu. Finsko tak těsně před začátkem svého půlročního předsednictví v EU dá jasně najevo svůj postoj k tomuto dokumentu.

"Ústava je daleko lepší než stávající smlouvy a Finsko ji rozhodně podporuje, stejně jako podporuje komunitární přístup, společné instituce EU a jednotu Evropské unie. Tato smlouva je dobrý kompromis a bylo by velmi obtížné vypracovat něco jiného," sdělil Vanhanen skupině novinářů v Bruselu, kde se radil o prioritách svého šéfování v EU s předsedou Evropské komise Josém Barrosem.

Premiéři se budou na červnovém summitu zabývat slepou uličkou, do které se EU dostala před rokem negativními referendy o ústavě ve Francii a v Nizozemsku. Pravděpodobně rozhodnou, že bude pokračovat "úvahové období". Takový signál je ovšem podle Vanhanena nedostatečný. "Je třeba pověřit příští předsednické země, Finsko a po něm Německo, aby již učinily konkrétní kroky."

Je si vědom, že letos se nic zásadně nezmění a i napřesrok bude třeba čekat na nové vlády ve Francii a pak v Nizozemsku. "To je realita. Kvůli tomu však nemůžeme zůstat o rok déle v posteli," uvedl a vyhlásil, že Finsko přijde s iniciativami, jak vylepšit pověst a kredit unie, byť podle stávajících smluv, a připravit tak lépe půdu pro konečné schválení ústavy.
Ústavní smlouvu zatím schválilo 14 z 25 členských států včetně Slovenska. Po očekávané nadcházející ratifikaci Estonska a Finska to bude 16 zemí, tedy výrazná nadpoloviční většina.

Finové si představují, že do EU vnesou něco ze své podnikavosti, efektivnosti, otevřenosti. Premiér uvedl, že se EU "nesmí bát globalizace, musí ji naopak podchytit a využít ve svůj prospěch". Chce ukázat přidanou hodnotu EU na schválení klíčových zákonů důležitých pro lidi - o liberalizaci pohybu služeb, o registraci chemikálií, o pracovní době. Hodlá se pokusit, v souladu s platnými předpisy, o přechod z jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu při rozhodování o soudní a policejní spolupráci.