Evropská unie musí mít hlubší význam, než být jen vzájemně se podporujícím společenstvím jinak nezávislých zemí, domnívá se Katrin Göring-Eckardt, místopředsedkyně německého spolkového sněmu za Stranu zelených, která přijela do České republiky přednášet o evropské energetické politice a podpořit před volbami českou Stranu zelených.

Jaký máte názor jako představitelka Strany zelených na návrh nové unijní vyhlášky o odpadech, která by umožnila dovoz odpadů za účelem spalování či jiného přepracování, aniž by stát, na jehož území by se spalovna nacházela, měl možnost tento dovoz zakázat. Česká republika je proti tomu. Podpoří ji Německo? Navrhujete vlastní úpravu této vyhláš-ky?
Zelení jsou proti této vyhlášce, považujeme to nešťastné, bojujeme proti tomu i na půdě Evropského parlamentu. Každá země by měla mít právo rozhodnout, zda s dovozem odpadu souhlasí nebo ne, stanovit vlastní podmínky pro zpracování odpadu. Do doby, než bude přijata nová vyhláška, musí platit bilaterální dohody, které umožní problémy s dovozem odpadu zvládnout.

Co Německo udělá proti tomu, aby se ustaly nelegální dovozy odpadu do České republiky?
Potřebné je především zesílení kontroly, a to jak vnitrostátní, tak především na hranicích. Není možné, aby se Česká republika stala úložištěm odpadu z Evropy.

Vy jste měla při své návštěvě Prahy přednášku o budou-cí energetické politice Evropské unie. Na které primární energetické zdroje se v nejbližších letech Evropa zaměří?
Především musíme omezit svou závislost na ropě, která je stále dražší a to způsobuje jednotlivým členským zemím unie hospodářské problémy. My nechceme sázet na jadernou energii, nýbrž především na úspory energie a na obnovitelné zdroje.

Ale energetika přece nemůže být založena jen na obnovi-telných zdrojích...
Ano, po určitou dobu budeme potřebovat ještě i jiné zdroje energie. Unie si vytkla za cíl do roku 2012 vyrábět 15 procent energie z obnovitelných zdrojů. To není příliš ambiciózní cíl. My počítáme s tím, že Německo v roce 2020 bude mít celých 25 procent spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, dalších 25 procent nynější spotřeby lze ušetřit.

A oněch zbylých padesát procent?
Ty by měly být pokryty z fosilních zdrojů energie, tj. uhlí a zemního plynu a ropy. Máme však v plánu stavět nové, moder-nější a výkonnější elektrárny s vyšším využitím paliva, než je tomu nyní.

Nicméně v unii se začíná vážně uvažovat o návratu k jaderné energii, podobné názory stále častěji zaznívají i v Německu, že se jaderné energetice nelze vyhnout, navíc snižuje skleníkový efekt. Jaký na to máte názor?
Jaderná energie je podle našeho názoru vysoce nebezpečná. Sama jsem navštívila dvakrát Černobyl a myslím, že pro nás musí zůstat mementem. Není také vyřešena otázka konečných jaderných úložišť, je to přenášení rizik na další generace. Navíc i zásoby uranu vydrží už jen asi 40 let, takže jaderná energetika rozhodně pro nás není řešením energetické krize.

Osvědčila se v Německu ekologická daňová reforma, jež je i v České republice hlavním volebním tématem Strany zelených? Co přinesla?
Podle mého názoru se osvědčila. Přinesla hlavně dvě věci - snížení růstu příspěvků na důchody, kam jde část výnosu z ekologických daní, a pak také prokazatelně i nižší spotřebu benzinu a motorové nafty, které jsou zatíženy vyšší daní. Lidé jezdí nyní více vlakem. I úspory dalších energií jsou markantní.

Německo a Rakousko jsou jediné dvě staré členské státy unie, které hodlají svůj pracovní trh otevřít pro lidi z nových členských států až v roce 2011. Považujete to za správné?
Můj osobní názor je, že to není správné, já byla ve spolkovém sněmu proti tomuto omezení přístupu na německý pracovní trh.
Na druhé straně toto rozhodnutí už lze jen těžko zvrátit, o tom rozhodla ještě minulá vláda. Musíme postupně otevírat pracovní trh, i když určité regiony Německa s tím budou mít potíže, například Durynsko, odkud pocházím. Ale o tom rozhoduje spolková vláda.

A vy jako místopředsedkyně spolkového sněmu nemůže-te rozhodnutí vlády nijak ovlivnit, intervenovat, aby toto přechodné období bylo zkráceno?
To musí dělat vláda. My o tom můžeme ve spolkovém sněmu jen diskutovat, apelovat na vládu, ale konečné rozhodnutí je na ní.

Věříte v budoucnost Evropské unie? Jakou máte před-stavu o její konečné podobě? Kam až by se měla rozšířit?
Věřím v budoucnost unie. Musíme se ale postarat o to, aby Evropa nebyla jen Evropou vlád, organizací, průmyslových firem, ale i občanů. Co se týče toho, kam až by měla sjednocená Evropa sahat, to je těžká otázka. Jsem pro zahájení jednání s Tureckem, ale jeho vstup nevidím reálně dříve než za deset let. Vstup Bulharska a Rumunska je už hotová věc, nyní se řeší otázka možného členství Ukrajiny, o tom se však musí ještě diskutovat.
Není to jen otázka sociálních a hospodářských standardů, ale i toho zda členské země skutečně podporují evropskou ideu, nebo mají zájem jen o spojenectví, které se bude vzájemně ekonomicky podporovat, aby si udržela určitou úroveň.

Kterou z těchto variant podporujete vy, která zvítězí?
Já jsem optimistka, doufám, že Evropa bude jednotná, bude mít společnou ideu a že přijme nakonec i společnou ústavu.