Nárůst spotřební daně na pivo by mohl být podle EU nakonec daleko nižší, než s obavami očekávali čeští pivovarníci. Brusel původně navrhoval zvýšení minimální spotřební daně o 31 procent, což by v českém případě znamenalo zhruba 30 haléřů. Finové však nyní předložili návrh, který u piva počítá s nárůstem 4,5 procenta, u některých dalších lihovin zůstává na původní úrovni.
Jde už o druhý návrh finského předsednictví, který má vést ke konečnému kompromisu. První návrh totiž neuspěl, přestože z něj Finové pivo zcela vypustili. Proti se však na jednání ministrů financí EU postavili Skandinávci, kteří podle svých slov takto bojují proti nadměrné spotřebě alkoholu.
Podle Českého svazu pivovarů a sladoven je nepřijatelné jakékoliv zvyšování spotřební daně na pivo, pokud se nebude zároveň týkat i vína. Prohloubila by se tak daňová disproporce, která již mezi oběma nápoji je, řekl výkonný ředitel svazu Jan Veselý. Také ministr financí Vlastimil Tlustý již dříve v souvislosti se záměrem EU uvedl, že pivo i víno by měly mít stejnou spotřební daň.
Současným návrhem by se měli ve středu zabývat velvyslanci členských států Evropské unie. Pokud bude na jednání panovat alespoň základní shoda, budou se celým problémem znovu zabývat ministři financí EU, kteří se v Bruselu sejdou 28. listopadu.
Návrh však neobsahuje pouze okamžité zvýšení minimální spotřební daně. Jeho součástí je i "mechanismus", který by měl začít platit od začátku roku 2008. Od té doby by se každé tři roky vypočítávala průměrná míra inflace, o kterou by se minimální spotřební daň zvyšovala. Pro takovou praxi se již několikrát vyslovili právě ministři financí.
Česko patřilo od září k největším odpůrcům návrhu Evropské komise, jež počítal s nárůstem o 31 procent i u piva. Jeho stanovisko podporovali i Němci. Obě země byly odhodlány návrhy vetovat. Podobně se k celému problému postavili i Lotyši a Litevci.
