Bezpečnost vnějších hranic deseti nových členských zemí Evropské unie, které usilují o vstup do schengenského prostoru a mezi nimiž je i Česká republika a Slovensko, je prý v obecné rovině dobrá. Uvádí se to podle agentury AFP v hodnotícím materiálu EU. Upozorňuje se v něm ale i na to, že někde přetrvávají potíže, které je ještě třeba dořešit. Konkrétně v této souvislosti EU jmenuje Slovensko.
Experti letos podnikli 58 kontrol bezpečnosti vnějších hranic unijních nováčků. Vzhledem ke zjištěným potížím se budou muset příští rok uskutečnit další kontroly.
Schengenský prostor, kde lze cestovat bez kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy, tvoří 13 z původní "patnáctky" EU, avšak bez Británie a Irska. Součástí jsou naopak dvě nečlenské země, Norsko a Island. Spolu s nováčky čeká na přijetí do Schengenu i Švýcarsko.
Jako nejproblematičtější prý zůstává ochrana 90 kilometrů hranice mezi Slovenskem a Ukrajinou. Kvůli tomu se musí Bratislava připravit na doplňující kontroly.
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák ve středu přiznal, že Slovensko ještě musí přistoupit k "významným opatřením" nutným pro přípravu vstupu země do Schengenu. Dodatečné inspekce už nebudou například v Maďarsku. V Polsku se budou ještě zkoumat například letiště v některých významných městech, a to i ve Varšavě. Experti požadují i vyjasnění dohody mezi Polskem a někdejším Sovětským svazem z roku 1961, na jejímž základě mohli sovětští policisté vstupovat na polské území.
Zabezpečení vnějších hranic je jednou z dvou podmínek nutných pro přijetí do Schengenu. Druhou je zavedení počítačového systému SIS II, který registruje mimo jiné data o hledaných nebo nežádoucích osobách či kradených autech. Tento projekt ale nabírá na zpoždění.
