Čtení soukromých mailů, vyhledávání nabídek cestovních kanceláří a nebo chat, tak tráví pracovní dobu stále více zaměstnanců. Ale jen málo z nich tuší, jaké důsledky mohu tyto soukromé aktivity mít. Německá média poukazují na to, že v mnoha podnicích se brouzdání po internetu přísně kontroluje.
Zhruba polovina německých zaměstnanců soudí, že zaměstnavatel sleduje jejich počínání na internetu a v elektronické poště. Takový je výsledek nejnovějšího průzkumu, který prováděla pracovní burza StepStone u více než 19.000 lidí nejen v Německu, ale také v dalších západních zemích. V evropském průměru si jen 18 procent lidí myslí, že jim šéf důvěřuje a nehlídá je.
Už v dřívějším průzkumu agentury Emnid více než polovina Němců uvedla, že je schopná případný dohled akceptovat. Asi 30 procent dotazovaných to však odmítá, většinou starší pracovníci. Většina se navíc ptá, jak dalece smí zaměstnavatel kontrolovat, neboť hranice mezi dovoleným a nedovoleným zatím přesně v Německu neexistuje.
Zaměstnavatelé obvykle mohou dohlížet na telefonáty, e-maily a internetové počínání v rámci dohodnutém se zaměstnanci. Požadavky, aby se výlučně soukromé brouzdání zakázalo, však naráží na odpor právníků. Všeobecné a systematické sledování internetového počínání je podle nejvyšších německých soudů nepřípustné, neboť není slučitelné s právem na ochranu osobnosti. Někteří právníci soudí, že protiprávnost dohledu zakotvují už předpisy o fungování podniků a zákon na ochranu dat.
"Namátkové kontroly mohou zabránit tomu, aby se soukromé užívání internetu vymklo kontrole," říká Frank Hensgens z burzy StepStone. "Motivační opatření a posílení vlastní odpovědnosti pracovníků jsou ale účinnější než budování kontrolní sítě." Vzhledem k nejasné právní situaci je třeba podle Hensgense apelovat na rozum obou stran, aby se předešlo případným nejasnostem a špatnému ovzduší na pracovišti.
Koncerny na druhé straně odůvodňují kontrolu tím, že by mohly ven z firem uniknout citlivé údaje. Další argument: Surfováním a mailováním ztrácejí zaměstnanci hodně času.
