Šilinky a groše sice zmizely z cenovek, nikoli však z hlav nakupujících, kteří v duchu převádějí eura na starou měnu. Podle nedávného průzkumu Gallupova institutu tak činí při utrácení velkých částek každý druhý Rakušan. Ale i u malých nákupů útratu přepočítává 20 procent Rakušanů na bývalé platidlo.
Hodnotu eura vyjádřenou v šilincích (přesně 13,7603 šilinku) obyvatelé alpské republiky dobře znají. Při pořizování domu či automobilu používá k posouzení investice alespoň přibližně tento koeficient 55 procent Rakušanů. Lidé přiznávají, že se jejich spotřební chování se zavedením eura proměnilo. Čtvrtina Rakušanů nakupuje méně než za šilinky z obavy před nadměrným utrácením.
Třetina lidí naopak poukazuje na ošidnost "malých cen" v eurech. Tvrdí, že utrácejí více, neboť si skutečnou cenu (tedy v šilincích) hned neuvědomí. Ve staré měně by prý tolik nerozhazovali. O tom, že euro je "Teuro" (slovní hříčka: "teuer" v němčině znamená draho), je přesvědčeno 88 procent Rakušanů. Tento dojem přitom v posledních letech mezi Rakušany stále sílí.
O tom, jak se stará měna Rakušanům "zažrala" pod kůži, vypovídá i množství šilinků, které mají Rakušané podle odhadů stále schované doma. Když před měsícem definitivně skončila lhůta pro výměnu stošilinkové bankovky ze 70. a 80. let s portrétem malířky Angeliky Kauffmannové, bylo jich podle rakouské národní banky v oběhu 2,9 milionu.
Staré šilinkové bankovky už mají "jen" sběratelskou hodnotu, ta je však od zavedení eura stále vyšší, neboť šilinky najednou získaly punc čehosi starobylého. Tisícovky z 50. let se dnes prodávají za eura už v kurzu 1:1. Na konci srpna příštího roku potká osud "Kauffmannové" také českého vynálezce Josefa Ressela. Jeho portrét Rakušané dobře znají z pětisetšilinkové bankovky, která bude mít za několik měsíců také hodnotu jen pro sběratele.
