Deklaraci devíti států za "sociálnější Evropu" ale odmítla většina ministrů, včetně českého zástupce v radě Petra Nečase. Hlavním tématem jednání tak byly nepříznivé populační trendy, především výrazné stárnutí evropské populace.
Podle prohlášení devíti států, mezi nimiž byly například Belgie, Francie, Španělsko nebo Maďarsko, by sjednocená Evropa měla směřovat k dodržování určitých společných sociálních standardů. Francouzský ministr Gérard Larcher ale připustil, že s konkrétními návrhy země nepřijdou dříve než na konci roku.
U mnoha ministrů se však snaha o další harmonizaci v sociální oblasti nesetkala s úspěchem. "Nejsme přesvědčeni, že by v rámci evropské sociální politiky byly potřeba další minimální standardy," uvedl britský zástupce James Plaskitt.
Nepříznivý populační vývoj je podle ministrů zřejmý, i z něj prý lze ale něco vytěžit. Kromě podpory zaměstnávání starších lidí je třeba se zaměřit na obrovský potenciál, který má podle nich oblast výroby zboží pro starší lidi.
Jakákoli koordinace způsobu, jak se stárnutím populace bojovat, ale není na pořadu dne a podle ministra Nečase by rozhodně nevedla k cíli.
"Velmi bych se bránil, aby v důchodových otázkách, v rodinné politice byla vytvářena nějaká společná evropská politika. Tato otázka má zůstat v národní kompetenci, situace každého státu je rozdílná," řekl ministr.
Demografický vývoj v celé Evropě povede v následujících čtyřech desetiletích k výraznému stárnutí obyvatel. Zatímco nyní je podle údajů Eurostatu lidí starších 64 let 17 procent, v roce 2050 to bude 30 procent, a na každého důchodce pak budou připadat méně než dva lidé v produktivním věku. V Česku bylo v roce 1990 lidí v důchodovém věku nad 64 let 12,5 procenta, v roce 2050 to bude dokonce 31 procent lidí.
