Téměř tři čtvrtiny originálních textů totiž byly sepsány anglicky, francouzština byla použita jen ve 14 procentech případů.
Rumunský komisař pro mnohojazyčnost Leonard Orban se dnes na své první tiskové konferenci snažil novináře přesvědčit o výhodách vícejazyčnosti pro konkurenceschopnost nebo zaměstnanost. V praxi se ovšem užitečná evropská mnohojazyčnost omezuje jen na tři z 23 jazyků. Nejen v komunikaci v evropských úřadech, ale i v obchodu a ve školách vedou už delší dobu s přehledem tři abecedně seřazené jazyky - angličtina, francouzština a němčina.
Podle dnes zveřejněného průzkumu britského Národního centra pro jazyky (CILT) více než polovina malých a středních podniků, které vyvážejí zboží, komunikuje s obchodními partnery anglicky. Němčinu používá 13 procent firem, francouzštinu devět procent a osm procent vývozců jedná s obchodními partnery rusky.
Angličtina stále posiluje také ve školách a je nejužívanějším druhým jazykem. V roce 2004 na hodiny angličtiny chodilo téměř 85 procent žáků a studentů v celé unii, francouzsky se učí necelých 20 procent dětí a německy asi 17 procent dětí.
Také v českých školách je angličtina pro tři čtvrtiny dětí jasnou jedničkou. Mezi lety 2000 a 2004 stoupl počet žáků, kteří se učí anglicky, o deset procent, zájem o němčinu naopak o deset procent poklesl a francouzština zůstala v Česku výrazně pozadu s necelými pěti procenty studentů.
Kvůli stále většímu počtu oficiálních jazyků unie, kterých jen za poslední tři roky o 12 přibylo, přibývá v evropských úřadech také tlumočníků a překladatelů. Jen Evropská komise zaměstnává v současnosti téměř dvě tisícovky překladatelů, kteří za loňský rok převedli z jednoho jazyka do druhého přes 1,5 milionu stránek textu.
Za financování překladů a tlumočení utratí letos komise odhadem 302 milionů eur (asi 8,5 miliardy korun). Ve všech evropských institucích stály v loňském roce překlady předpokládaných 800 milionů eur (22,5 miliardy korun), což je méně než jedno procento rozpočtu EU.
