Češi jsou v rámci Evropské unie hned po Bulharech největšími zastánci jaderné energie a nejsou nijak nadšeni z představy, že se záležitosti týkající se energetické politiky řeší na úrovni EU. Z průzkumu Eurobarometr vyplývá také to, že ačkoli si tři čtvrtiny obyvatel Česka uvědomují negativní dopad nadměrné spotřeby energie na životní prostředí, k úsporným opatřením se stavějí vlažněji než zbytek Evropy.
Téměř polovina oslovených obyvatel Česka odpověděla, že podíl jaderné energetiky by se měl v budoucnu zvýšit, 40 procent je naopak pro zmenšování počtu jaderných elektráren. V rámci celé EU je poměr obou táborů přesně opačný - 61 procent obyvatel EU chce jadernou energetiku omezit, posílit by ji chtělo 30 procent Evropanů.
Podle odpovědí v průzkumu se téměř devět z deseti obyvatel Evropské unie znepokojuje zprávami o změnách klimatu a přes čtyři pětiny Evropanů si myslí, že globální oteplování negativně ovlivňuje výroba a nadměrná spotřeba energie.
Téměř 80 procent lidí je proto připravených na to, že v následujících deseti letech bude muset změnit své návyky a spotřebovávat méně energie. To, že se v budoucnu bude třeba chovat ekologičtěji, což znamená například omezení cest automobilem nebo šetření energii na svícení či topení, ale připouští jen 58 procent Čechů.
Občané všech členských zemí unie, včetně Čechů, podporují výrobu "čisté" energie a ekologické technologie, velký rozdíl je ale v tom, jak by se podle nich měla v koordinaci energetické politiky angažovat Evropská unie.
Více než polovina Čechů, ale jen třetina Evropanů, si myslí, že zodpovědnost za plánování energetické politiky mají mít výhradně vlády jednotlivých států. Vlažně se pak Češi staví i k tomu, aby byla určena míra, jíž se mají na výrobě elektřiny podílet obnovitelné zdroje. Minimální podíl obnovitelné energie podporuje 83 procent obyvatel EU a 61 procent Čechů.
